Vlhkost

Téměř všichni brouci atraktivní v evropských chovech pocházejí z tropických a subtropických oblastí, pro které je charakteristická vysoká vlhkost prostředí. Protože insektárium je izolovaný ekosystém, je třeba přirozenou vzdušnou vlhkost dohánět rozprašovačem se studenou vodou. Rosíme jednou až dvakrát denně, s vodou není třeba šetřit. Obecně platí, že čím větší je plocha větracích lišt, tím více a častěji rosíme. Pokud jsme ochotni tomu obětovat trochu peněz, je možné rosit automatickým zvlhčovačem, jaký používají teraristé.

Správná vlhkost substrátu je kritická pro správné vykladení samic brouků a úspěšné líhnutí larev z vajíček. Dospělci také často pijí z kapek vody, která se zachytí na povrchu nádrže a předmětů v ní. Častému rosení se dá částečně vyhnout tím, že v nádrži vlhkost nějak zadržujeme - nejjednoduší je miska s vodou, která však musí být zajištěná proti utopení brouků. Další, zřejmě mnohem estetičtější možností, jsou mechy, které vlhkost pohlcují a brouci z nich mohou také pít. Někteří chovatelé (nejen brouků) místo mechu používají obyčejnou mycí houbu, kterou jednou zas namočí ve vodě. Poslední, méně vhodnou možností, je prolévání substrátu a nižší větrání. Musíme si při tom dát pozor na plísně, ale jednorázově, například při odjezdu na dovolenou a ponechání brouků bez péče po dobu např. týdne, se jedná a adekvátní řešení. Důrazně nedoporučuji volit toto řešení u brouků, kteří kladou do suchého substrátu (M. harrisi); tímto zásahem bychom zničili celou snůšku a odradili samice od dalšího kladení.