Mecynorhina savagei

Kongo, Ghana, Kamerun, Pobřeží slonoviny

Autor: Oto Petřík

Velký druh zlatohlávka, k nalezení v Pobřeží Slonoviny, Zairu, Ghaně, Kamerunu nebo Středoafrické republice. Mezi chovateli známější pod synonymem Chelorhina savagei. Je nezaměnitelný díky podélně pruhované žlutočerné kresbě, která mívá zelený nádech a odlesk. Na štítu má tento druh čtyři černé pruhy, které na krovkách plynule přecházejí ve skvrny. Samec je rozpoznatelný na první pohled podle velkého širokého hlavového rohu, na konci rozdvojeného, se dvěma bočními růžky. Také má větší přední končetiny s velkými trny, kterými se umí velmi silně přidržet podkladu nebo také drží samici při páření. Samec dorůstá velikosti 50-70 mm, samice asi 55 mm. Velmi zajímavým znakem druhu jsou také žlutočerně pruhovaná chodidla posledního páru končetin.

Brouky chováme po páru nebo skupinách s jedním samcem, při přítomnosti více samců dochází často k soubojům. Nádrž postačí standardní - 30 x 30 x 30 cm, s dostatečně vysokou vrstvou substrátu. Ze substrátu pravidelně vybíráme larvy, které se jinak požírají. Krmíme je hrabankou s trouchem v poměru 2 : 1. Larvám vyhovuje spíše sušší substrát a mírně vyšší teplota - okolo 23 °C. Přikrmujeme je malým množstvím trouchu, kravského hnoje, zeleninou a případně kočičími granulemi. Ve třetím instaru můžeme chovat larvy pospolu v přiměřeně velkých boxech, má to pozitivní vliv na hromadné kuklení a brouci vylezou všichni v přibližně stejnou dobu. Samčí larva L3 před kuklením dosahuje hmotnosti až 35 g, u samice méně. Kuklí se už po 6-8 měsících života, kokon je typicky přilepen ke stěně nádoby nebo většího objektu v substrátu, například větve nebo kusu kůry. Ve stádiu kokonu je třeba vyvarovat se vysoké vlhkosti, jinak hrozí deformace krovek dospělého brouka. Rovněž není vhodné jakkoli narušovat vnitřní mikroklima kokonu, pokud to není nezbytně nutné.